Novinky na stránkách www.krev.info

Naposledy přidáno:

Hledání křesťanské svobody1. Kapitola 9 - Krev, život, zákon a láska

"V následujících řádcích nechci nikoho vést k závěru, že krevní transfúze nejsou nebezpečné. Pravý opak je jednoduchou a prostou pravdou. Každá transfúze může být velmi riskantní. Ani na okamžik také nenaznačuji, že člověk jedná nesprávně, pokud pouze na základě náboženských důvodů, aniž by ho k tomu někdo jiný nutil, učiní osobní rozhodnutí vyhnout se transfundované krvi nebo jejím složkám a derivátům. Přitom je pravda, že skutky, které jsou samy o sobě správné, se mohou stát špatnými, jestliže jsou vykonány se špatným svědomím. Jak to napsal apoštol Pavel: „Pokládejte za šťastného toho člověka, který se rozhoduje, aniž by přitom jednal proti svému svědomí. ... každý skutek vykonaný se zlým úmyslem je hřích.“ Ponechávám na čtenáři, aby posoudil, zda se mu ve světle předložených důkazů určité názory na zacházení s krví budou zdát jako projevy slabého nebo silného svědomí.

Domnívám se ale, že by se v žádném případě v této kritické záležitosti neměla podceňovat odpovědnost organizace a závažnost toho, jak autoritativně vynucuje, aby se svědomí jednotlivců podřídilo jejímu názoru. To, co se v případě Společnosti Strážná věž stalo v otázce zacházení s krví, je varující ukázkou toho, jak právní formalismus může vést do kalných vod navzájem si odporujících prohlášení, která ovšem pro členy organizace mohou mít ty nejhorší důsledky.

Ke konci čtyřicátých let dvacátého století organizace poprvé rezolutně vyhlásila zákaz používání krve v jakékoli podobě – ať již celé krve, nebo jejích částí. V průběhu následujících deseti let rozšiřovala tento původní zákaz o stále více a více formálních podrobností. V níže uvedené tabulce shrnuji současný náhled organizace na používání krve:... "

(celá kapitola - ke stažení zde ...)

1. Franz R. Hledání křesťanské svobody. 1 ed. Praha: Kernberg Publishing; 2007.


Odmítání krve - čí svědomí má větší hodnotu?

SJ odmítají některé části krve. Argumentují tím, že je to jejich náboženský postoj, na který mají dle zákona právo.

Případ smrti svědkyně Jehovovy Jarmily Rutové z Benátek nad Jizerou (viz iDNES, Boleslavský deník, Paramedik) dává všem svědkům palčivou otázku: „Má moje svědomí větší hodnotu, než svědomí druhého člověka?“. Jak se vyrovná člověk, který je křesťanem, s tím, že trváním na svém právu těžce zatíží svědomí druhého?

(pokračování zde ...)

 


Jaká je nauka svědků Jehovových „o zákazu krve“ v roce 2008?

Ústředí svědků Jehovových vydalo v roce 2008 pro své členy novou verzi dokumentu Žádnou krev1. Aktualizovaný dokument je dalším potvrzením nastoleného trendu dát řadovým svědkům větší svobodu v rozhodování o přijetí, či nepřijetí léčby (viz článek Tichá revoluce)2. Je zdůrazněním posunu v otázce zákazů transfuzí krve, neboť svědkové dnes mohou přijímat velkou část alternativních léčebných postupů, při kterých jsou aplikovány jednotlivé složky (frakce) krve.

Bohužel je ale také potvrzením trvajícího zákazu přijetí "plné krve", ... (pokračování zde ...)

 


Tichá revoluce

Převzato z časopisu Dingir č. 1, 2007.

Asi vůbec nejdiskutovanější a nejkontroverznější rys náboženství svědků Jehovových - nauka o zákazu transfuzí krve, se pozvolna mění. Od zcela radikálního postoje odmítajícího téměř vše, co mělo něco společného s lékařským použitím krve, který byl direktivně nastolen v roce 1945, dochází ke změnám umožňujícím svědkům používat části krve (frakce) a též mnohé dříve zapovězené lékařské postupy.

Jak bylo ukázáno v článku Svědkové Jehovovi a otázka krve. Čí volba a čí svědomí uveřejněném v časopise  Dingir č.3, 2005 2, prošla nauka svědků Jehovových o zákazu transfuzí krve během let mnoha změnami. Některé z nich znamenaly zcela protichůdné obraty v postojích. Například jen během let 1954-1964 se takto 4x změnil pohled na přípustnost či nepřípustnost přijímání krevního séra. V roce 1967 byly v časopise Strážná věž 3 přirovnány transplantace orgánů ke kanibalismu, a zákaz transplantací byl oficiálně odvolán až v roce 1980. Tyto a mnohé další významné převraty v tomto učení vedly ke zkoumání vlastního svědomí v myslích mnoha svědků.

(pokračování zde ...)

 


Svědkové Jehovovi a otázka krve – čí volba a čí svědomí?

Převzato z časopisu Dingir č. 3, 2005.

Svědkové Jehovovi (dále SJ) jsou jako skupina známí svým odmítavým postojem ke krevním transfuzím. Málo se však ví, že mnozí z nich se ocitli v pasti vlastního náboženského systému, a ačkoli s naukou o odmítání krve nesouhlasí, nemohou svůj odlišný názor veřejně zastávat.

Postoj SJ k lékařství a krvi se postupně vyvíjel přes mnoho zcela protichůdných názorů. První prezident Společnosti Strážná věž pastor Russell ve svém komentáři ke Skutkům 15:29, který SJ používají jako jeden z klíčových biblických textů pro odůvodnění zákazu přijímání krve, uvádí, že se jednalo o nařízení časově omezené na situaci v I.století.

(pokračování zde ...)

 


Symbol života povyšují nad život

2. ledna 2007, Lidové noviny, strana 11

S krevní transfuzí se Svědkové Jehovovi potýkají dlouho. Od roku 1945 se datuje její zákaz. Přijetí krve nebo transplantovaného orgánu je až do roku 1980 přirovnáváno ke kanibalismu. Koncem minulého roku svědkové ve svém interním bulletinu uveřejnili obsáhlou tabulku vysvětlující, které části krve jsou přijatelné jako věc svědomí a které nikoli.

Podle tabulky nyní svědkové odmítají podání celé krve a jejích základních frakcí - červených a bílých krvinek, destiček a plazmy. Mohou ale přijímat jakoukoliv část krve včetně přípravků s hemoglobinem či krevními bílkovinami, pokud je rozdělena na menší frakce.

Přijímat krev tedy stále nelze, ale je možné ji „přijímat po kouskách“. Pozitivní na této málo pochopitelné zprávě je to, že každým, byť nepatrným rozšířením hranic v této oblasti budou ušetřeny další životy.

Praxe s přijímáním krve je ovšem mezi svědky různá.

(pokračování zde ...)

 


Nová kniha: Život je svatý. Svědkové Jehovovi a otázka krve

Odmítavý postoj svědků Jehovových k transfúzím krve je jednou z hlavních příčin všeobecně negativního vnímání této skupiny. Nepochybně můžeme říci, že cena, pokud jde o otázku krve u svědků Jehovových, je velmi vysoká. Touto cenou se stává lidský život. Řada svědků Jehovových o otázce krevní transfúze raději nechce přemýšlet. Vytěsňují ji ze své mysli, chlácholí se zprávami o bezkrevní medicíně a jejích úspěších a doufají, že naleznou lékaře, který vyřeší jakoukoliv situaci bez použití krve.

Kniha předkládá historická fakta o formování nauky o zákazu transfuzí krve mezi svědky Jehovovými, zamýšlí se nad otázkami morálky, etiky a svědomí, popisuje jaké pokroky dosáhla transfůzní medicína a předkládá skutečné příběhy lidí, v jejichž životě sehrálo řešení otázky krve důležitou a mnohdy dramatickou roli.

Autory jednotlivých kapitol jsou současní i ekomunikovaní svědkové Jehovovi, psycholog, teologové, manažerka pro dárcovství krve a další.

(více zde ...)

 


Dilema v Dublinu: Podat transfuzi krve nebo "vyrobit" sirotka?

Nejvyšší soud Irska poprvé vydal rozhodnutí stanovující, že zájem novorozeného dítěte má vyšší hodnotu než projevená vůle matky

21.září 2006 porodila v Dublinské porodnici Coombe Woman Hospital třiadvacetiletá žena („paní K.“) zdravého chlapečka. Porod byl komplikován závažným poporodním krvácením matky, která ztratila cca 80% objemu krve. „Paní K.“ patří mezi svědky Jehovovy, a proto odmítla přijmout transfuzi krve i přes reálné riziko, že sama zemře, a její novorozený zcela zdravý chlapec se stane sirotkem. Lékaři nemocnice se obrátili na soud, aby povolil podání transfuze krve k záchraně jejího života. Nemocnice Coombe (jedna z největších porodnic v Irsku) uvedla ve svém prohlášení, že její strategií vždy bylo postupovat v zájmu zachování života pacienta, a bude požadovat soudní rozhodnutí, pokud to je třeba....(pokračování zde ...)

 


Svědkové Jehovovi, transfúze krve a delikt „uvedení v omyl“

Pojednání „Svědkové Jehovovi, transfuze krve a delikt uvedení v omyl “ v podzimním vydání 2005 časopisu „Journal of Church and State“ odkrývá zranitelnost Společnosti Strážná věž kvůli poškozování práv, čehož se dopouští překrucováním citací z odborné literatury.

Tento špičkový právní rozbor kriticky zkoumá jednu z hlavních publikací Společnosti Strážná věž věnované nauce o krvi – Jak může krev zachránit váš život? Tato brožura obsahuje mnoho citací z odborné literatury...(pokračování zde ...)


Tragický čin matky – svědkyně Jehovovy

Ilustrační fotoUmírající matka odmítla život zachraňující transfuzi krve i přes to, že zdravotní sestry u ní držely jejího zdravého novorozeného syna, když se zoufale pokoušely změnit její názor. Když kolébaly jejího syna v jejích pažích, ošetřující lékařka apelovala na matku – svědkyni Jehovovu: „Podívejte se na Vaše malé miminko. Toto dítě je důležitější než vaše víra.”

Ale dvaatřicetiletá Irmgard Christopherová jen zavrtěla hlavou. Dvakrát řekla „ne“ a manžel, který byl po jejím boku, přikývl na souhlas s jejím rozhodnutím. (pokračování zde ...)


Kanadská krev nakažená virem HIV
- byli nakaženi i svědkové Jehovovi?

Do popředí pozornosti médií se znovu dostala tragédie s infikovanou krví v Kanadě, která má své počátky již před více než 20 lety. V 80.letech minulého století zde došlo k nákaze virem HIV transfuzí krve. Nemocí AIDS bylo nakaženo asi 1000-3000 lidí a dalších 20.000 virem žloutenky.

Myslíte, že je vyloučeno, že byli postiženi i svědkové Jehovovi? Jestli odpovídáte, že ano, protože svědkové přece krev nepřijímají, tak jste na velkém omylu. Jak je to možné? (pokračování zde ...)


Prohlášení Spojenectví svědků Jehovových za reformu v otázce krve ke kongresu o bezkrevní medicíně v Praze

15.4.2005

Ve dnech 18. a 19.dubna 2005 se v Praze koná 6. výroční zasedání mezinárodní společnosti pro hledání transfuzních alternativ (NATA). Jeho hlavními tématy jsou jednak další způsoby úspory nedostatkové životodárné tekutiny - krve, a také hledání alternativ k transfuzím. (...více viz Tisková zpráva)

Vážím si pokroků, které byly v posledních letech udělány na poli transfuzní medicíny. Pokrok však ještě nedosáhl takového rozměru, aby mohly být veškeré zdravotní problémy pacientů vyřešeny bez použití krve a přípravků vyrobených z krve.

Jsem svědek Jehovův, ale bytostně a zásadně nesouhlasím s naukou zakazující svědkům přijímání transfuzí krve. Z tohoto důvodu se angažuji v disidentském hnutí uvnitř organizace svědků Jehovových, jehož cílem je změna této iracionální nauky. (...pokračování zde)


Otec žádá spravedlnost - soudní pře se svědky Jehovovými pokračuje

Bulletin AJWRB, 04/2005, Ročník 2, číslo 1
25.února 2005, píše Lawrence Hughes:

"Vyhrál jsem včerejší soudní slyšení. Společnost Strážná věž se neúspěšně pokoušela vyvrátit část mého svědectví.

Čtyři dny si Společnost Strážná věž musí vyhradit pro další soudní řízení - od 25. do 28.dubna 2005. Příští slyšení bude nejdůležitější. Všichni kanadští právníci Společnosti budou přítomni, buď jako obžalovaní nebo jako zástupci obžalovaných včetně představitelů Společnosti, kteří jsou zahrnuti do obžaloby.
...pokračování je zde


Společnost Strážná věž je spolu s lékaři žalována o 1 milion dolarů za smrt šestnáctileté dívky

Calgary, Alberta, 25.8.2004

Žaloba podaná 25.8.2004 u soudního dvora v Calgary viní svědky Jehovovy, že pomocí strachu ze zničení v Armageddonu přesvědčili Bethany Hughesovou, aby odmítala transfuzi krve. Nepřiměřený nátlak a přesvědčování její matkou a dalšími svědky Jehovovými přímo vedly k její smrti. Žaloba viní též lékaře a nemocnici, ve které Alice zemřela. Otec Lawrence Hughes žádá odškodnění ve výši téměř 1 milion dolarů.
...pokračování je zde


Jehovisté prohráli s lékaři soud o dítě

BRNO 9. září 2004

V léčbě dětí mají lékaři přednost před rodiči. Rozhodl tak Ústavního soud. [Text nálezu - zde ] Potvrdil totiž verdikty karvinského okresního soudu a ostravského krajského soudu, které loni odňaly sedmiletého Dominika Jánoše z péče rodičů a ustanovily mu opatrovníka. Dominik má rakovinu a jeho rodiče jsou Svědky Jehovovými. Z náboženských důvodů požadovali, aby jejich syn nedostával krevní deriváty. Ty jsou ale pro chemoterapeutickou léčbu nutné.

Rodina podala na postup obou soudů stížnost, Ústavní soud jí ale nevyhověl. "Byl nutný zákrok, hrozilo přímé ohrožení života," řekl ústavní soudce Jiří Mucha. Soud vzal v úvahu i úmluvu o lidských právech a medicíně, která říká, že lékař má povinnost chránit pacienta proti těm, kteří narušují jeho práva. Ochrana zdraví a života dítěte je důvodem pro zásah do rodičovských práv, upozornil Mucha.

Ústavní soud nepovažoval za oprávněnou ani stížnost, že soud před stanovením opatrovníka znovu nevyslechl rodiče. "Bylo třeba rozhodnout do 24 hodin," řekl Mucha. Nevzal v úvahu ani námitku, že se nemohl vyjádřit sám chlapec. "Názor dítěte by byl důležitý, jen kdyby se dokázalo samo rozhodovat. Dominikovi však bylo v té době šest let," vysvětlil Mucha.

Malý Dominik je nyní v péči rodičů, v nemocnicích je podle advokáta rodiny jen na nutná vyšetření. Rodiče s nemocniční léčbou syna souhlasili, odmítali ale chemoterapii. Povolili pouze podávání léků tišících bolesti. Soud proto stanovil opatrovníka.

K náboženské společnosti Svědkové Jehovovi se při posledním sčítání lidu v České republice přihlásilo 23.000 lidí. Stala se tak čtvrtou nejpočetnější církví. Na světě se k jehovistům hlásí 6,3 milionu osob.

čtk

S poděkováním převzato z lidovky.centrum.cz

Související dokument: Nález Ústavního soudu - kauza Dominika Jánoše


Ohlasy a diskuze - zde