Dilema v Dublinu: Podat transfuzi krve nebo "vyrobit" sirotka?Nejvyšší soud Irska poprvé vydal rozhodnutí stanovující, že zájem novorozeného dítěte má vyšší hodnotu než projevená vůle matky
Právní zástupce nemocnice Gerard Hogan před soudem prohlásil, že nemocnice respektuje svědomí matky a její důvody pro odmítání transfúzí krve, ale že je velká pravděpodobnost, že zemře během několika hodin, pokud soud nevydá nařízení k podání transfuze a dalších opatření pro záchranu jejího života. Soudce irského Nejvyššího soudu Henry Abbott prohlásil, že irská ústava dává přednost zájmům dítěte před vůlí matky. „Paní K.“ je původem z Konga a není známo, že by měla nějaké příbuzné, kteří by se mohli o její dítě starat po její smrti. Novorozenec by vstoupil do světa jako sirotek bez jakýchkoliv příbuzných, kteří by mu poskytli péči včetně emoční a psychické opory. Soudce nařídil, aby nemocnice podnikla všechny kroky k záchraně života matky, a to i v případě, že by se „paní K“ bránila. V Irsku se stalo poprvé, že by autonomie a právo dospělého člověka zvolit si léčbu byly omezeny soudním nařízením. Soudce Henry Abbott prohlásil, že věří, že při řešení tohoto náročného etického dilematu raději udělá chybu ve prospěch života . A dále dodal, že „když bude život zachován“, bude později dost času na další argumentaci obou stran. V minulosti irské soudy v mnoha případech rozhodli ve prospěch léčby včetně podání transfúze v případech dětí, jejichž rodiče z náboženských důvodů odmítali transfuzi krve. Například v roce 2004 soud nepřipustil, aby rodiče - svědkové Jehovovi bránili uskutečnění operace srdce u jejich 5-měsíční dcery. Soud ustanovil opatrovníka, a život dítěte byl díky operaci zachráněn. V roce 2000 byl podobně zachráněn život dvouletého chlapce, jehož rodiče - svědkové Jehovovi bránili transfuzi krve, kterou potřeboval, když prodělal vážný úraz po zavalení spadlou zdí. Na stránkách www.krev.info ( Nové světlo v otázce krve ) je dokumentován případ novorozeného chlapce z německého Landau, který v srpnu 2005 neměl takové štěstí jako syn „paní K“, a jehož matka následkem poporodního krvácení a nepřijetí život zachraňující transfuze krve, zemřela. Dále je na těchto stránkách zdokumentováno dalších více než 80 případů smrti svědků Jehovových a jejich dětí kvůli podřízení se naukám Společnosti Strážná věž. Michal M. Malý Zpracováno podle Associated Press, FindLaw's Legal Professionals Channel a www.krev.info
Umožňují zákony ČR podobné řešení etického dilematu jako irský Nejvyšší soud?Komentář k článku „Dilema v Dublinu: Podat transfuzi krve nebo ,vyrobit' sirotka?“ Zdá se, že ano. Záleží však na odpovědnosti nemocnic žádat takové soudní opatření a na ochotě soudců vydat náležité rozhodnutí. Rozhodnutí, které bude dávat prioritu zachování života i přes omezení práva na autonomii osobnosti, a které jednoznačně povýší zájem dítěte nad vůli rodiče, bude pravděpodobně následně napadnuto u Ústavního soudu. Ústavní soud by však mohl schválit jeho platnost, a takový postup by se pak mohl stát obecně platným. (Viz Listina základních práv a svobod, odstavec 3, článku 4, 2/1993 Sb, který říká že: „ Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky. “) Významný posun v problematice odmítání transfuze krve u dětí již Ústavní soud učinil svým rozhodnutím ze dne 20.srpna 2004 (III. ÚS 459/03), ve kterém prohlásil, že „ ochrana zdraví a života dítěte … je zcela relevantním a více než dostatečným důvodem pro zásah do rodičovských práv , kdy jde o hodnotu, jejíž ochrana je v systému základních práv a svobod jednoznačně prioritní. “ K tomu, aby český soud vydal podobné rozhodnutí jako irský Nejvyšší soud, by se mohl opřít o článek 3 Úmluvy o právech dítěte, 104/91 Sb., který říká v odstavci 1, že „ zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí “, a v odstavci 2 že „ státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, se zavazují zajistit dítěti takovou ochranu a péči, jaká je nezbytná pro jeho blaho, přičemž berou ohled na práva a povinnosti jeho rodičů… “ Úmluva o právech dětí dále v článku 3, ve druhém odstavci jednoznačně stanovuje, že „ Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečují v nejvyšší možné míře zachování života a rozvoj dítěte .“ Michal M.Malý Související odkazy:Tragický čin matky – svědkyně Jehovovy , Landau (SRN), 7.srpna 2005 - http://www.krev.info/Text/landau.htm „Umírající matka odmítla život zachraňující transfuzi krve i přes to, že zdravotní sestry u ní držely jejího zdravého novorozeného syna, když se zoufale pokoušely změnit její názor. Když kolébaly jejího syna v jejích pažích, ošetřující lékařka apelovala na matku – svědkyni Jehovovu: ,Podívejte se na Vaše malé miminko. Toto dítě je důležitější než vaše víra.‘”
Jehovisté prohráli s lékaři soud o dítě, Brno, 9.září 2004 - http://www.krev.info/Text/novinky.htm#new2 „V léčbě dětí mají lékaři přednost před rodiči. Rozhodl tak Ústavního soud. V tomto ohledu dospěl Ústavní soud k závěru, že ochrana zdraví a života dítěte , a o ní vzhledem ke konkrétním okolnostem skutečně šlo (viz výše), je zcela relevantním a více než dostatečným důvodem pro zásah do rodičovských práv , kdy jde o hodnotu, jejíž ochrana je v systému základních práv a svobod jednoznačně prioritní.“
Vzpomínka na mrtvé - některá jména obětí Společnosti Strážná věž - http://www.krev.info/Text/memorial.htm Památník obětí Společnosti Strážná věž: „Památník je věnovaný vzpomínce na ty svědky Jehovovy a jejich nezletilé děti, kteří zemřeli v důsledku organizačních nařízení této Společnosti. Nařízení jako je zákaz krevní transfúze, transplantace orgánu nebo kůže, očkování a zákaz využívat péči psychologů a psychiatrů. Jsou zde zahrnuti i ti jednotlivci, kteří spáchali sebevraždu, když se jich rodina v poslušnosti nařízení Společnosti Strážná věž zřekla.“
Úmluva o právech dítěte, 104/91 Sb.- http://www.krev.info/Text/Umluva_deti.htm „Článek 3 (1) Zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány. (2) Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, se zavazují zajistit dítěti takovou ochranu a péči, jaká je nezbytná pro jeho blaho, přičemž berou ohled na práva a povinnosti jeho rodičů , zákonných zástupců nebo jiných jednotlivců právně za něho odpovědných, a činí pro to všechna potřebná zákonodárná a správní opatření.“ „Článek 6 ... (2) Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečují v nejvyšší možné míře zachování života a rozvoj dítěte .“ „Článek 9 (1)Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zajistí, aby dítě nemohlo být odděleno od svých rodičů proti jejich vůli, ledaže příslušné úřady na základě soudního rozhodnutí a v souladu s platným právem a v příslušném řízení určí, že takové oddělení je potřebné v zájmu dítěte . Takové určení může být nezbytným v některém konkrétním případě, například, jde-li o zneužívání nebo zanedbávání dítěte rodiči nebo žijí-li rodiče odděleně a je třeba rozhodnout o místě pobytu dítěte…“ |
||
